Náhrada za zabití
Řidič, který v lednu 2008 srazil a zabil svým luxusním vozem 57letou ženu, musí podle rozhodnutí soudu zaplatit jejímu manželovi a dětem odškodné 1,55 milionu korun. Řidič byl při nehodě pod vlivem pervitinu.
Praha málem zapomněla na Besip
Velkým problémem při úpravě přechodů pro chodce je nedostatek financí. Když se na konci roku 2009 začal připravovat rozpočet na rok 2010, položka BESIP (bezpečnost silničního provozu), ze které se rekonstrukce financují, v návrhu chyběla. Radní pro oblast dopravy Radovan Šteiner (ODS) nicméně slíbil, že BESIP v rozpočtu bude. Nakonec město přidělilo 30 milionů a jako na mnoha dalších věcech tak šetřilo. V uplynulých třech letech totiž v rozpočtu bylo 40 milionů, v roce 2007 dokonce 49 milionů korun.
Roční rozpočet BESIP, z kterého se financují kromě jiného i rekonstrukce přechodů:
2004 - 49 000 000 Kč, 2005 - 30 000 000 Kč, 2006 - 30 000 000 Kč, 2007 - 49 000 000 Kč, 2008 - 40 000 000 Kč, 2009 - 40 000 000 Kč, 2010 - 30 000 000 Kč
Požadavek technické správy komunikací, která s BESIPem hospodaří, je ale 70 milionů. Částky za jednu akci bývají nemalé. Přechod a semafor v Šumavské ulici stál šest milionů.
Praha 2 je nejlepsi
Nejlépe ve zlepšování přechodů postupuje podle sdružení Pražské matky odbor dopravy Prahy 2. „Doprava v naší městské části je velmi hustá, i proto se snažíme, aby měly děti cesty do škol, co možná nejbezpečnější,“ sdělila starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).
Úpravy se v poslední době podařilo v městské části udělat například ve Slezské ulici u vodárny, v Sázavské či Francouzské ulici.
Nehody každý den
Každý den se v Praze stanou přibližně dvě nehody s chodci. Velká část z toho je na přechodech. Například v roce 2008 se stalo 677 nehod, z toho bylo 160 vážně zraněných a 21 lidí zemřelo.
Smrt holčičky na Praze 3
Dne 18.11. 2009 usmrtil nepozorný řidič nákladního auta malou Anežku (9 let) na křižovatce ulic Roháčova a Prokopova. Přecházela na zelenou po přechodu pro chodce při cestě ze školy. Domů již nedošla.
Křižovatka, kde se tragédie stala, sousedí přímo se stavbou podzemních garáží v ulici Lupáčova. Stavební zábor pro stavbu zabírá celý chodník v ulici Rokycanova až k přechodu. Zábor chodníku je proveden bez náhrady a bez zajištění bezpečné cesty pro chodce. Není zde před záborem ani upozornění „Chodník uzavřen” a “Přejděte na druhou stranu“, ani zde není před záborem chodníku vyznačen na vozovce náhradní přechod přes ulici Rokycanova.
Po nehodě se “náhle” chybějící značení objevilo.
Statistika nehod
Za rok 2009 policie zaznamenala 74 626 nehod. Je to méně než v roce 2008, kdy to bylo 160 264 nehod. Úbytek je způsoben změnou pravidel. Řidiči nemusí volat policie při škodě do 100 000 korun. Podle pojišťoven, nehod neubylo, ale naopak o několik procent přibylo.
V roce 2009 zemřelo 824 lidí.
Celkem 5 632 nehod bylo s alkoholem v krvi řidiče.
Od nehody ujelo 10 000 řidičů.
V obcích se stalo dvakrát více nehod než mimo obce.
Počty nehod za rok 2008
Na českých silnicích vloni zahynulo “pouze” 992 lidí, což je druhé nejpříznivější číslo od roku 1990. V mezinárodním srovnání ovšem Česko až tak úspěšné není. Na tuzemských silnicích umírá dvojnásobek řidičů, chodců nebo motocyklistů než v nejbezpečnějších zemích Evropy. Podle předběžných policejních statistik, které zahrnují i osoby zemřelé až následně po nehodě třeba v nemocnici, zahynulo vloni v Česku na jeden milion obyvatel 104 lidí. Průměr Evropské unie za rok 2007 přitom činí 87 usmrcených.
“Pět evropských zemí přitom atakuje poloviční hranici kolem padesáti mrtvých na milion obyvatel. Jsou to Malta, Nizozemí, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie,” řekl Josef Tesařík z Policejního prezídia. “Převedeno na naše podmínky by to znamenalo kolem 600 mrtvých ročně, tedy padesát usmrcených za měsíc nebo zhruba 1,5 mrtvých denně,” dodal Tesařík.
Mrtví od 1.1. do 21.1.
2005: 59
2006: 48
2007: 56
2008: 39
2009: 43
Řidiči vloni zaplatili na pokutách přes 330 milionů
V lednu bylo už 43 mrtvých. Vývoj letošního roku tomu ovšem prozatím neodpovídá. Do 21. ledna zahynulo při dopravních nehodách už 43 lidí, což je v průměru 2,1 osoby na jeden lednový den. Lednový měsíční počet se bude zřejmě pohybovat nad hranicí 65 usmrcených osob, tedy více než v roce 2008, kdy zahynulo 63 osob. V jeden den zahynulo pět lidí.Zatím nejtragičtějším dnem prvního měsíce roku byla sobota 10. ledna, kdy zahynulo pět lidí. O tři dny později pak zahynuly tři osoby.
Celkem se do 21. ledna stalo 4870 nehod, při nichž bylo kromě mrtvých ještě 1101 zraněných.
Dobrovolníci u přechodů na Praze 1
MČ Praha 1 chce ušetřit za práci strážníků a chce najmout dobrovolníky na hlídání deseti přechodů u škol. Dobrovolníci budou vybaveni ve vestami s nápisem Škola a terčíky v rukou. Musí mít dobrý zdravotní stav, čistý rejstřík a projdou školením. Dostanou 100 kc za hodinu dozoru. Není známo zda se někdo přihlásil.
Novodvorská – ulice smrti
Šedesátiletá žena zemřela ve středu 30.září dopoledne na přechodu pro chodce v Novodvorské ulici. Srazil ji osobní automobil.
Nehoda se stala na křižovatce ulic Novodvorská a Zálesí. Vážně zraněná žena bohužel na místě zemřela.
V ulici Novodvorská letos zahynula už druhá chodkyně. Čtrnáctého května brzy ráno Deník informoval o podobném neštěstí. Obětí srážky s motocyklem se poblíž křižovatky ulic Novodvorská a Vrbova stala osmašedesátiletá žena. Zpět k životu ji nepřivedla ani dvacet minut trvající usilovná resuscitace, na které se podílel i účastník havárie – mladý motocyklista.
Výstava
Jaká rizika hrozí chodců? To je název výstavy ve vysočanské radnici. Fotografie dokumentují bariéry, se kterými se chodec setkává v městském provozu. Texty komentují rizika a jejich řešení. Do 25. září 2009
Nehoda na Praze 3 (11.8.2009)
Zhruba v půl třetí odpoledne došlo k nehodě, ve které figurovala pražská tramvaj. Neštěstí se stalo na křižovatce ulic Biskupcova a Jana Želivského na přechodu pro chodce, který není označen semafory, ale jen zebrou na silnici. Tramvaj porazila čtyřicetiletého muže.
Mladí řidiči jsou rizikoví
Řidiči s dvouletou a kratší praxí zavinili v loňském roce téměř třetinu všech nehod. Podle dopravního experta Stanislava Humla jsou začátečníci s menší praxí na silnicích nejrizikovější. Z celkového počtu 147 338 kolizí jich způsobili řidiči s dvouletou a kratší praxí 45 622. Dvouletou praxi v řízení osobních vozů mělo přitom loni zhruba 280 tisíc řidičů. Motoristé, kteří vlastní řidičské oprávnění
pro skupinu B více než deset let, loni způsobili 46 600 nehod. Oproti začínajícím řidičům je však jejich počet o řád vyšší. Vyplývá to z ročenky nehodovosti, kterou zveřejnilo policejní prezidium.
Největší počet dopravních nehod zavinili v loňském roce řidiči osobních aut. Mají jich na svědomí 84 450. Podle policejních statistik za nimi následují řidiči nákladních aut. Na silnicích v loňském roce
ubylo nehod i jejich obětí, 992 zmařených lidských životů je druhý nejnižší počet od roku 1990. O rok dříve na silnicích zahynulo 1123 lidí. Stále vysoké počty mrtvých chce snížit ministerstvo dopravy
pomocí kampaně Nemyslíš — zaplatíš. Do konce roku 2010 by jejich počet podle odhadu ministerstva měl dosáhnout maximálně 650.
délka řidičské praxe nehody
do 1 roku 15 210
od 1 do 2 let 30 412
od 3 do 5 let 20 309
od 6 do 10 let 26 641
nad 10 let 46 600
Vracení přechodů
Město v nejbližší době obnoví zrušené přechody přes tramvajové koleje. Dohodli se na tom úředníci magistrátu a ministerstva dopravy.
„Technická správa komunikací obnoví 79 zrušených přechodů,“ uvedl tiskový mluvčí TSK Tomáš Mrázek. Přechody přes tramvajové pásy se začaly rušit letos, i když vyhláška, která umožňuje vést přechod před koleje jen tam, kde je semafor, platí už od poloviny roku 2006.
Přes tramvajové pásy vede 700 přechodů, z nichž kolem deseti procent bylo skutečně zrušeno. Dalších asi 400 jsou přechody, kde je semafor, takže by se jich rušení netýkalo. Pro Pražany ale mělo toto rušení dalekosáhlé následky, protože především starší lidé by museli chodit i třeba půl kilometru.
Vlna kritických hlasů a dopisy z pražského magistrátu, které na stav upozorňovaly, nakonec vedly k jednání s ministerstvem dopravy, které v prvním kole odmítlo, ale nyní, po zvážení všech okolností, se budou přechody obnovovat.
Zdá se ale, že nedojde k obnově všech přechodů. Ministerstvo dopravy za tramvajový pás považuje pouze takový, který je vyvýšený a nejezdí po něm auta. Takže tam, kde byly zrušeny přechody takto situované, už zebry obnovovány nebudou. Podle informací z ministerstva by pak měla vzniknout nová vyhláška, jež bude jednodušší.
Celá legrace s rušením stála zhruba 800 tisíc korun a další statisíce padnou na obnovení zrušených přechodů.
Pražské matky žádají MD o schůzku 27.5.
Ministerstvo dopravy uspořádalo dne 27.5. na popud o.s. Pražské matky jednání o problematice rušení přechodů v Praze. Velmi reprezentativní zastoupení mnoha institucí (a moje maličkost) se snažilo nalézt urychlené řešení zoufalé situace. Vstřícné návrhy MD na rychlou nápravu v rámci stávající špatné vyhlášky byly přijaty s ulehčením. Praha přestane s rušením přechodů. Přechody budou opatřeny nápisem Pozor tram! . Můj požadavek na navrácení zrušených přechodů byl akceptován, ale realizace nebyla závazně přislíbena.
MD navrhlo tříbodový plán:
nyní zastavit rušení a opatřit přechody nápisem
přepracovat vyhlášku s textem povolujícím přechody přes tramvajový svršek a navrhujícím správné značení
zařadit bod přechody do novely silničního zákona a zřídit “Místo pro přecházení”, které neposkytuje chodcům žádnou ochranu
Praha již nechce rušit přechody a žádá MD o změnu vyhlášky
Délka tramvajových tratí na území hl.m. Prahy činí více než 140 km, z toho přibližně polovina je vedena na samostatném tělese. Oddělení tramvajové dopravy od vozovky je pro stísněné podmínky mnohdy nemožné, a to především v centru města, kde je současně nejvyšší intenzita pěší i automobilové dopravy.
Přes tramvajové tratě je evidováno více než 830 míst určených pro přecházení chodců. Z tohoto množství je 100 lokalit řešeno jako místo pro přecházení, 330 přechodů pro chodce je opatřeno světelnou signalizací a 100 přechodů je opatřeno vyčkávacími ostrůvky mezi vozovkou a tramvajovým tělesem. Celkem 530 lokalit přecházení chodců přes tramvajové tratě je tak v souladu s legislativou. Bohužel dalších 300 přechodů pro chodce je vyznačeno v rozporu se stávající legislativou.
Z tohoto množství je více než 200 vyznačeno v místech, kde pro stísněné podmínky nelze přesunout automobilovou dopravu mimo tramvajovou trať. Bohužel tyto lokality se obvykle současně vyznačují vysokou intenzitou automobilové dopravy, což ve svém důsledku vytváří významnou liniovou bariéru, jejíž překonání mimo vyznačené přechody je ze strany chodců velmi obtížné a to zejména pro děti a starší spoluobčany. Již před lety jsme posoudili vyznačení účelnosti všech přechodů v Praze přes hlavní komunikace (včetně tramvajových tratí) a následně jsme přistoupili ke zrušení nadbytečných přechodů. Proto stávající množství přechodů považuji za nezbytné.
K uvedení situace do souladu se stávající legislativou je možné buď okamžitě vybudovat cca 200 - 300 světelných signalizací nebo tyto přechody bez náhrady zrušit. Přechody jsou umístěny na zcela přirozených pěších trasách a při intenzitě automobilové dopravy v Praze by jejich zrušení výrazně narušilo pěší vazby na území města, a to zejména v místech, kde je po tramvajové trati vedena automobilová doprava. Vzhledem k intenzitě automobilové dopravy v Praze je změna přechodu pro chodce na místo pro přecházení, kde řidiči nemají povinnost dávat chodcům přednost, zcela neúčinné opatření. Dochází tak k situacím, kdy chodci si, vzhledem k množství vozidel, musí vynutit právo přechodu vstoupením do vozovky, ačkoliv vozidla nejsou v dostatečné vzdálenosti. Tím vznikají vysoce rizikové situace, které jsou v rozporu se snahou zvýšit bezpečnost provozu. Touto situací nejvíce trpí děti a starší spoluobčané, jejichž odhad dopravní situace není často dostatečný.
Samozřejmě, že existuje i možnost stavebních úprav spočívající ve vybudování světelných signalizací. Odhlédneme-li od otázky vlivu takového množství světelných signalizací na plynulost tramvajové dopravy, kterou lze, byť mnohdy velmi obtížně, technicky vyřešit, kapacity projekčních i stavebních firem a stavebních úřadů, stále stojíme před možnostmi města vybudovat v krátkém horizontu cca 200 - 300 světelných signalizací. Při stávajícím tempu realizace takových zařízení na území Prahy by realizace tohoto počtu zařízení trvala cca 10 - 15 let a to i za situace, že by se zastavila příprava signalizací na jakýchkoliv jiných, také velmi potřebných, lokalitách. Náklady na toto množství lze při stávajících cenách odhadnout na více jak 1,5 mld. Kč, což je nad stávající možnosti rozpočtu hl.m. Prahy. Navíc je ze zkušeností známo, že světelná signalizace, není často nejbezpečnějším opatřením, neboť pravidla provozu jsou na signalizacích ze strany řidičů, ale až překvapivě často i chodců samotných, porušována.